Změna zevnitř nebo zvenku? Konzultační firma nebo sami?

Svět se mění. Majitelé a manažeři si uvědomují, že je potřeba dělat věci jinak. Takovou situaci všichni známe. Dosud jsme si vždycky pomohli sami, teď ale nevíme, co s tím, jak na to. Vlastně to ve firmě nikdo neumí. Chce to získat nové dovednosti. Může jít třeba o výkon aktivní prodejní práce, nebo využívání aplikace typu CRM. Ale je to spojeno s řadou obav. Vnímají to všichni? Jak je možné si určité dovednosti osvojit, jde to vůbec? Máme dost ochoty, vůle se něco nového naučit?

Článek v sekci: Lidské zdroje, Management a strategie

Může nám pomoci někdo zvenčí? Bez hlubší znalosti našeho byznysu? Je řešením oslovit konzultační firmu? Obáváme se, že kolegové nikomu cizímu nebudou naslouchat. A sebelepší rady přece samy o sobě nebudou stačit. Jak se rozhodnout? Vrací nás to vlastně k tomu, zda vůbec má smysl plánovat určitou vzdělávací aktivitu. K tomu, že nevíme, zda jsme připraveni ji přijmout. Něco změnit.
Nemá smysl hledat odpověď na špatně položenou otázku.

Co je správná otázka?

Často ji nalezneme, pokud se vrátíme více zpět nebo zamíříme hlouběji. Nejprve si řekněme, že nejistota, obavy mají původ v opakujícím se schématu lidského chování.   Lze vysledovat, že lidé stále opakují pracovní postupy, i když přestávají fungovat. Většinou zjistíme, že vědí, že efektivita jejich práce klesá. A mají pravdu v tom, že vidí příčinu problému venku. V jiném chování zákazníků, obchodních partnerů, ve změně vnějšího prostředí. Ano, opakované uplatňování jakékoli metody práce může časem přestat přinášet efekt, protože svět se mění.

A my se měníme s ním. Tedy pardon. Někdy tomu tak není. Někdy trváme na svém. „Když jsme to dělali takhle patnáct let a fungovalo to, proč bychom to měli měnit. Vždyť to umíme opravdu dobře.“ Ovšem řešení, na rozdíl od důvodu, je uvnitř. Čelíme změnám, tak je třeba srovnat krok s vývojem. A to znamená začít u sebe. To je také jediná možnost, jak skutečně začít.  Jinak hrozí, že se dost načekáme. Je nám už jasné, že se budeme muset něco nového naučit. A to je často důvod našich obav. Ale vykročit musíme my sami. Je jedno, jsme-li majitelé firmy nebo zaměstnanci, jsme na tom všichni stejně.

A jsme-li v takovéto situaci, je brzy uvažovat, zda nám pomůže někdo zvenku.

Čím začít

A teď k tomu, jakou podobu bude mít první krok. Pokud se rozhodneme, že to chceme, už jsme jej učinili. Ať se později obrátíme kamkoli. Oslovíme jakoukoli agenturu, kteréhokoli lektora, konzultanta, trenéra, nebo kouče, budeme připraveni se něco naučit. Jistěže to nemusí jít hladce. Můžeme zjistit, že nám něčí přístup nevyhovuje. Ale budeme otevření a budeme ochotni naslouchat.

Co nás během prvního kroku čeká

Každé rozhodnutí vyžaduje energii, je to námaha a můžeme se spolehnout, že zafunguje princip reaktance. Jakýmkoli rozhodnutím ztrácíme kus své osobní svobody v podobě možností, které jsme zamítli. Tak jsme naprogramováni. Co je hůře dosažitelné, bývá to lepší. Je to také důvod, proč se v některých případech nerozhodujeme nebo opakovaně měníme svá rozhodnutí.

Abychom se dokázali opravdu změnit, je důležité, aby byly naplněny tři podmínky.

  • První z nich je vnímání významu změny. To, co chceme, je pro nás opravdu důležité.
  • Druhou podmínkou je víra, že to zvládneme.
  • Třetí je právě připravenost ke změně. Totiž vnitřní přesvědčení, že teď je ten správný čas. Prostě se rozhodneme a jdeme s tím něco udělat.

Kdo nám může pomoci

Jistěže ne všechny podmínky budou naplněny na sto procent. Nevadí.  Můžeme je začít prověřovat – v rozhovoru. Nejlépe s někým, kdo rozumí tomu, jak funguje proces vnitřní motivace. Kdo nám pomůže uvědomit si, význam toho, co už vlastně víme. Kdo podpoří naši sebedůvěru, protože sám věří, že každý se může změnit. Hledáme toho, kdo naplní výše uvedenou roli, kterou potřebujeme. Třeba může tuto roli naplnit někdo uvnitř týmu, majitel, manažer, kterému není cizí koučovací přístup. Mohl by vlastně připravit půdu tomu, kdo nás pak naučí něco, co jsme ještě nedělali.

Každá role je definována očekáváním. Něco očekáváme od druhých, nějak chápeme jejich role. A tušíme, co se očekává od nás v právě nastalé situaci. Některé role dokážeme pokrýt sami nebo v rámci firmy velmi dobře a ke všeobecné spokojenosti, pro některé ale nemáme dostatek zkušeností, nebo znalostí, dovedností. Ovšem cítíme potřebu, aby tuto roli někdo sehrál, víme, co od jejího vykonavatele potřebujeme. Prostě role jsou dány. Jde jen o to, kdo je naplní.

Dobře položená otázka

Když tedy máme jasno v tom, co očekáváme, jakou roli chceme naplnit, můžeme se zeptat: Můžeme to být mi sami nebo někdo z naší firmy?

Odpověď

Nakonec ještě zbývá odpovědět na původní otázku. Jestliže konkrétní roli neobsadíme uvnitř firmy, našeho týmu, pak je vhodné se obrátit na někoho z venku.

Zajímá Vás, jak se to konkrétně projevuje v naší praxi?  Přijďte zjistit osobně.